Steven Seagal
hraje ruského imigranta Sašu Petroseviče (ovšem na jeho
přízvuku ani na ničem jiném se jeho národnost v průběhu filmu
nijak neprojeví). Saša krade auta, ale je dopaden a poslán na
pět let do Nového Alcatrazu, což je znovu-otevřený a
zmodernizovaný Normální Alcatraz. Z toho vyplývá, že se film
zřejmě odehrává v budoucnosti, ale v jeho průběhu se to nijak
neprojeví. Do vězení záhy vtrhne komando zloduchů, kteří si
říkají Forty-Niners, vyvraždí většinu stráží a chtějí z
vězení unést starého odsouzence, který má být popraven, ale ví
o místě, kde je ukryto zlato za 200 milionů. Inu, a to všechno
pozoruje zpovzdáli policie, která vkládá do Saši své naděje,
protože tento ruský imigrant není tím, čí se zdá být.
Je bez debaty, že film Na pokraji smrti je katastrofálně
špatný. Většinou uznávám, že každý má právo na svůj
subjektivní názor, ale v tomto případě musím udělat výjimku a
prohlásit, že ten, kdo by Na pokraji smrti označil za kvalitní
film, není mentálně v pořádku. Ovšem i když nejde o kvalitní
film, můžete si při jeho sledování užít dostatek zábavy, pokud
se předem dostanete do správného rozpoložení, k čemuž by vám
měla dopomoct tato recenze.
Především: Steven Seagal musí žít v jakémsi alternativním
vesmíru, ve kterém ho všichni kolem přesvědčují, že na plátně
vypadá jako opravdový drsňák, smrtící stroj a k tomu ještě
dobrý herec. Bohužel, není tomu tak. Steven Seagal je pořád
stejně špatný herec, ale navíc podstatně ztloustl, zplešatěl a
není schopen se moc pohybovat. Když ho černí spoluvězni s
úctou označují za svýho negra, je to vtipné, ale úplně
jinak, než filmaři zamýšleli.
No a za
druhé: Film je zmatečný. Strašlivě, neuvěřitelně zmatečný
takovým způsobem, že někdy kolem jeho poloviny totálně
rezignujete na děj a musíte se smířit s tím, že se po vězení
náhodně prohání několik skupin lidí, a když na sebe narazí,
tak se perou nebo po sobě střílejí. Jednotlivé akční scény
nejsou úplně špatné a je vidět, že režisér (debutující) má
velice rád Johna Woo a Michaela Baye. Kromě toho, že režisér
není John Woo ani Michael Bay (a je to vidět), muselo ovšem
dojít ještě k dalším komplikacím při natáčení. Obzvlášť
podezřelé je, že jde o drsný akční film z vězení plného
recidivistů, ale přitom v něm nikdo neříká sprostá slova a
nejsou vidět žádné krvavé scény. Proto bych řekl, že film byl
dodatečně vystříhán, aby na něj mohly chodit i malé děti, a
některé scény byly natočeny znovu, úplně jinak, bez
souvislosti se zbytkem filmu. Když vidíte, jak někdo někam
skočí a nevidíte, kam dopadne a co se mu stane, nebo naopak
někdo proletí pět metrů vzduchem, aniž byste tušili proč, je
to opravdu matoucí.
Nikdo netvrdí, že dobré akční filmy, natočené s nadhledem,
musejí mít logické scénáře (viz např. Skála). Ale pokud jde o
špatný akční film, snažící se působit zcela vážně, dá slabý
scénář pouze vyniknout celé jeho hrůze.
Viděl jsem dost akčních filmů, které byly ještě mnohem
horší než Na pokraji smrti (i když většinou jen na videu).
Proto jsem nucen ohodnotit ho celými čtyřiceti procenty.
Soukromě si to odůvodním třeba tím, že pokud se nacházíte v
onom výše zmiňovaném správném duševním rozpoložení, můžete se
u tohoto dílka (jehož název věrně vystihuje současný stav
Seagalovy kariéry) docela dobře bavit. Samozřejmě, pokud
dáváte přednost filmům, které o něčem jsou, je to za čistou
nulu. Ale v tom případě nechápu, proč čtete recenzi, ve které
se vyskytuje slovo Seagal.